5. BOJUJ DOMA
Sem vložte podnadpis

Výzkumy ukázaly,

že děti si při svobodné hře často vytváří tzv. bojové hry.

(U chlapců je to minimálně 10 % každý den.)


Když bojujeme s dětmi ve hře, nemusíte pak bojovat při oblékání či jídle. Je lepší bojovat venku, ale dá se bojovat i doma. Každý den. Pojďte do toho.


Každý bojuje jinak

Někomu jde fyzické řádění s dětmi snadno, pro někoho je náročné. Každý jsme jiný. I dítě to má každé jinak, některé fyzický kontakt miluje, jiné nesnáší. Vše se navíc mění i věkem a náladou. Důležité je dát dětem příležitost si vybrat. Bojové hry k dětem patří. Ke každému dítěti. Ale výrazně se liší forma. Počítačové hry tu na výběr nenajdete. Bohužel až příliš často dětem nahrazují skutečné svobodné bojové hry.


Adrenalin i endorfiny k svačině

Nejde jen o fyzické vybití. Důležité je i to, co se odehrává v naší psychice. Děti překonávají nesnáze, zažívají prohry, řeší problémy v časovém presu a učí se o sobě mnohem víc. Výzkumy ukázaly, že při bojových hrách se rozvíjí nejen slabší, ale i silnější hráč. Rodič, nebo starší mládě, ve hře využívá jen část svého potenciálu, učí se bojovat při jistém znevýhodnění. To i u silnějšího rozvíjí dovednosti improvizace, schopnosti zvládat krizové momenty (boj se zraněním, v nevýhodném terénu, v přesile, ...). A výhody fyzického a psychického uvolnění jsou snad jasné.


Zápas, nebo násilí?


Při svobodném bojovém hraní nemusíte zabíjet ani zraňovat. Stačí ve hře zažít nebezpečí, zápas, někoho ochránit, zahnat. Je mnoho způsobů a jistě najdete ten, který bude sedět vám i dětem.

CHCI TO ZKUSIT

Ostřílení domácí válečníci

Skvělé. Zkusme si vytvořit domácí zbrojnici. Co u nás doma postupně vzniklo?


Polštářky na metání, bouchání (malé, měkké, lze i ušít ze starých triček a naplnit vlnou)

Boxovací polštář/pytel zavěšený někde na očích (větší těžší polštář např. z pohankových šlupek)

Zbraně z kartonu: meč, sekera, štít (držadlo můžete přilepit, nebo protáhnout provázek)

Pár měkkých míčků (či zabalených ponožek) na střílení pro větší děti

Pár židlí, stoliček, šátků, dek na válečný bunkr - to vše doma jistě máte, jen zkuste někdy dětem dovolit tvořit něco většího (v pokojíčku, nebo i jinde). Velmi oblíbené jsou zákopy pod postelí či kobercem, kryt ve vaně, orlí hnízdo na stole.

Někdy zkuste i vybavení kuchyně. Šermování s domozbraněmi (bezpečně - vařečky, utěrky, prkýnka, košťátka). Prozkoumejte, co vás baví a co vaše kuchyň vydrží.

Boj na papíře?

I to patří k svobodným dětským hrám. Bojové scény na papírovém bitevním poli s herci (zvířátka, auta, Lego panáčci, indiáni), bojové hry (karty, deskové hry, vaše vlastní vymyšlené), vymýšlení dobrodružných příběhů s malováním obrázků, které následně zničíme. Můžete využít v autě, v autobuse, v kuchyni při vaření - jakmile vidíte či cítíte, že to vaše děti potřebují.


Vyzkoušejte, co bude sedět vaší rodině.

Dělejte cokoli, ale dopřejte dětem možnost svobodně si dopřát bojové hry.

Každý den, bude-li to třeba.


Inspirace ke čtení:

Nevyžádané rady:


1. Přijměte roli. Alespoň někdy zkuste fyzicky bojovat s dětmi. A pokud vám to ani po opakovaných pokusech nesedne, nevadí. Najděte někoho jiného, koho to bude skutečně bavit (tetu, tátu, dědu, starší děti, kamarády, ...). Je mnoho způsobů jak si bojovně hrát.


2. Nelekejte se. Musím se přiznat, že jsem se ze začátku až bála některých zuřivých projevů (našich holčiček), ale funguje to jako kouzlo. Jakmile si vše užijí do sytosti, jsou zázračně klidné, laskavé a vzájemně ohleduplnější.


Připravujeme:

BOJOVAT HROU

foto e-book

pro rodiče i děti.


Vše důkladně vyzkoušeno v šestičlenné rodině.

Pojďte s dětmi hravě válčit a zbavovat se tak emočního napětí.

Na co se můžete těšit:

- Fotonávody budou pro děti i rodiče. Děti si mohou samy vybrat, do čeho se chtějí dnes pustit.

- Zkušenosti s kým a jak vyrábět, hrát, bourat, doma i venku.

- Ukázky, jak bojová hra může rozvíjet badatelské a přírodovědné dovednosti dětí i dospělých.

- Nápady pro sourozence i jedináčka. Od batolete až po 10 let. Pro kluky i holky.

- Nahlédnutí do výzkumů o svobodné bojové dětské hře: Věděli jste, že většina opičích mláďat (včetně těch našich, lidských) preferuje v honičce roli honěného, nikoli lovce? Proč? Vědci se domnívají, že mláďata tuší, že je třeba trénovat víc útěk, než útok. U lvů to bude asi opačně.