6. výzva: BOJUJ VENKU
Sem vložte podnadpis

Tam venku je dokonalé bojiště.

Využívejte ho každý den.


Dětem stačí tak málo, a jsou v zajetí svých svobodných bojových her. Suché kopřivy jsou nepřátelské opevnění, hromady klacků nebezpečné bunkry, kamenitá cesta je plná nášlapných min.


Není nutné hrát si, že někoho zabíjí, stačí zažít to nebezpečí, nejistotu, překonávat překážky. Dětem stačí protivníky v mysli zahnat, někoho zachránit, prožít "jakostrach". Nepotřebují ubližovat, zabíjet.


Jen potřebují překonávat samy sebe.


Příroda je výborný protivník-učitel.

Nedá dětem nic "zadarmo".

Děti se přirozeně učí vyrovnat se s tím, že padají přes klacky, popálí je kopřivy, nakopnou se o kameny. Chvilku prožijí emoce z bolesti, nezdaru, zklamání a jdou dál. Nepotřebují naše hysterické scény, náš zabezpečovací tým. Stačí, že tam jsme, případně chvilkové objetí, sdílení emocí, a hurá do nové výzvy.

Nezáleží na věku, počtu, prostředí. Děti si dokážou zápasit venku, ať prší, sněží, jsou samy, na hřišti, balkóně, v parku. Ale mají rády změnu. Změnu kulis, výzbroje, příběhů.


1. Zkusme bojovat venku.


Pojďme ven a nechme "mláďata" hrát, tak jak potřebují. A pokud budou mít potřebu bojového řádění, buďme připraveni. Stát se pozorovatelem, nebo  spoluhráčem. My zajistíme bezpečné místo, ony zařídí námět.


2. Zbraně?


Když budou děti chtít, uspořádejme bojovou výpravu. Najděte v přírodě bezpečné zbraně, bunkr nebo protivníky. Jsou týdny, kdy bojujeme téměř neustále, jsou týdny, kdy málo. Dřív jsme byla přesvědčená, že zbraně k dětem nepatří. Teď si myslím, že záleží víc na tom JAK si hrají, než s ČÍM. Důvěřujme dětem, jsou to odborníci na hru. Když jim my rodiče nepřekážíme.


3. Bojová hra, jako ventil u papiňáku.


Naučme se bezpečně "upouštět páru". Sledujme sebe i děti. Poznávejme, kdy jsou ty vhodné okamžiky zahrát si honičku, polštářovou bitvu, zápasit v trávě. Nebo cokoli jiného, co nám pomůže zas se společně "vyladit". Když odhalíte tyto momenty, usnadníte si rodičovství.



Inspirujte se

k bojovému řádění:



Do čeho se začíst sami či s dětmi?

Nevyžádaná rada:


Tentokrát jen jedna: Nechte je občas něco zničit - klacky, suchou trávu, led, hroudy hlíny. Ušetříte emoce, své nervy i vybavení domácnosti.


Sdílejte s námi své oblíbené bojové tipy.

Těšíme se. Moc.


Připravujeme:

BOJOVAT HROU

foto e-book

pro rodiče i děti.


Vše vyzkoušeno v šestičlenné rodině.

Pojďte s dětmi hravě válčit a zbavovat se tak emočního napětí. Na co se můžete těšit:

- Fotonávody budou pro děti i rodiče. Děti si mohou samy vybrat, do čeho se chtějí dnes pustit.

- Zkušenosti s kým a jak vyrábět, hrát, bourat, doma i venku.

- Ukázky, jak bojová hra může rozvíjet badatelské a přírodovědné dovednosti dětí i dospělých.

- Nápady pro sourozence i jedináčka. Od batolete až po 10 let. Pro kluky i holky.

- Nahlédnutí do výzkumů o svobodné bojové dětské hře: Věděli jste, že většina opičích mláďat (včetně těch našich, lidských) preferuje v honičce roli honěného, nikoli lovce? Proč? Vědci se domnívají, že mláďata tuší, že je třeba trénovat víc útěk, než útok. U lvů to bude asi opačně.