svobodná HRA PRO NEJMENŠÍ?
Sem vložte podnadpis

Jak si mohou svobodně hrát,

když jsou tak malí a svět plný nebezpečí?


Často mi hlavou letí mnoho zbytečných otázek. Není to, co právě malý dělá, nebezpečné, špinavé, zbytečné? Ale stačí se jen dívat. U nejmenších je to vidět nejsilněji. Používají hru každý den k rozvoji, zdokonalování, učení. Vždy mě překvapí, s jakou vytrvalostí, trpělivostí a zapálením "pracují" celý den. 

Stačí jim nechat čas, vytvořit přiměřeně bezpečný prostor a nechat je si hrát. Tolik se toho učí sami - o rovnováze, jemné motorice, gravitaci, lezení, chutích, vlastnostech materiálů, o nás, mouše, o všem kolem.

1. Nasyťte opičku

Nestačí utišit hlad v žaludku. Musíte utišit hlad po nových podnětech, testování , napodobování, překonávání překážek.

Malé děti často vnímám jako malé opičky. Nadšeně pozorují vše nové nejprve z náruče, později objevují sami. Napodobují, co vidí. Ochutnávají, trhají, buší, rozebírají, a tak zkoumají, cokoli se jim dostane do ruky. Jak jinak se chcete dostat v pralese do ořechu, k ovoci, dobrotám ve skulině? Proto jim nejprve stačí zajímavé prostředí k prozkoumávání. Kupa předmětů, přírodnin či nástrojů, které mohou zkoumat a zkoušet. Nejdřív to jde hladce, ale pak...

Domácnost mají brzy okoukanou, a tak zkouší vymýšlet cokoli nového. Vše vytahují, cupují, shazují, demolují. Po čase se může zdát, že to dělají schválně. Ale opičky jen chtějí přijít věcem na kloub, ověřit si své hypotézy nebo vás vylákat ke hře. Netuší, že náše domácnost není prales. Návštěva babičky, či kafíčko u pořádkumilovné kamarádky jsou velmi náročná disciplína, kdy musíte být stále ve střehu. Pomoc je jednoduchá. Nasyťte jejich potřeby jinde. Vezměte je ven, do lesa, na louku, do herny, hřiště, kamkoli, kde mohou svobodně objevovat.

Zároveň myslete na to že každá opička (dítě) preferuje něco jiného. Někdo má rád moře nových podnětů každý den, někomu sedí spíš stereotyp a jen postupné testování nového.

2. Nepomáhejte vždy

Malé opičky mají v hlavě silnou touhu PŘEKONÁVAT PŘEKÁŽKY. Pokud jim příliš často pomáháte, omezujete jejich rozvoj.

Nechme malé co nejvíc objevovat, zkoušet, chybovat. Jsme poblíž, kdyby něco. Důvěřujme jim. Mláďata jsou odolná. Všechna. Je přínosné, když zažijí pády, odřeniny, modřiny. Přiměřeně jejich věku. Příroda to chytře vymyslela. Malé děti samy nevylezou vysoko, padají tak z bezpečné výšky. Nepomáhejte jim vždy, když zažívají nesnáze. Neodstraňujte všechny překážky, fyzické ani psychické.

Vyrovnat se s tím, že něco zatím nedokážu, nebo to není zrovna podle mne, je důležitý krok k vytváření odolnosti. Pomáhejte jen trochu, třeba při prožívání emocí. Je v pořádku, když se někdy vztekají, že jim něco nejde, nebo brečí, že to bolí. Když jsme u nich a sdílíme jejich emoce, většinou se vše rychle srovná. A malí objevitelé jdou do výzvy znovu. To vše je jejich cesta.

CHCI VÍC

Stačí jim málo k velkým hrám:

1. Pozorovat - umožněte jim vidět, zažít vaši každodenní skutečnou práci. Doma, na zahradě, ve městě. Noste je v šátku, nosítku, náruči, přisuňte koš, ve kterém leží blízko vás. Ty nejmenší zajímá každý váš pohyb, zvuky, vůně. Vaše přítomnost je pro ně navíc velmi uklidňující, dává jistotu ve dne v noci.

2. Napodobovat, zkoušet - nechte malé opičky napodobovat zametání, loupání brambor, utírání stolu, ... cokoli chtějí a co vyhodnotíte jako bezpečné:). Vezměte jako fakt, že to vydrží jen chvíli.

3. Ochutnat, špinit, rozbít - představte si prales: v něm malé opičky ochutnávají vše kolem sebe, mohou se zašpinit kdykoli o cokoli a rozbíjet, co je napadne. Vím, že doma to nejde vždy, ale zkuste upravit alespoň část domácnosti pro opici a berte ji hodně ven. Ve městě je to těžší, ale i v Praze jsme našli místa, kde se mohou batolit, ochutnávat. Zahrada je na to ale ideální. Podle výzkumů prý dítě do svých tří let má ochutnat až 1 kg písku, hlíny, kamínků:).

4. Tlupa - opičky milují skupinu. Skupina vždy znamená jiné hraní. Pokud nemáte vlastní větší tlupu doma, hledejte ji. Mohou to být starší děti, vaši dospělí kamarádi, prarodiče, tety, strýčkové. Pro děti je setkání s pečujícím dospělým či náctiletým ohromný impuls k rozvoji. Každý jsme jiný typ a děti mají příležitost vidět různé vzory. Hledejte, vyplatí se to. Stejně staré nebo mladší děti nejsou ideálními parťáky pro malé opice. Tady příliš rozvoj nečekejte.

5. Náruč, kontakt - většina dětí i opiček miluje kontakt. Tulení, bafání, mazlení startuje hry i dobrou náladu. Sledujte tlupu opic, kolik času jsou mláďata v náručí někoho z dospělých či dospívajících. I u některých indiálů jsou malé děti stále s někým. Navíc (dle jednoho výzkumu) jsou menší batolata i každé tři minuty s někým jiným. Jiná náruč, jiná práce, jiný pohled, kupa stimulace a inspirace. Pokud chcete ukázat malým něco nového, udělejte to v náruči, nebo v nosítku na zádech - vysávejte, potkávejte nové lidi, zvířata, situace, počasí. Děti jsou u vás, cítí váš klid, a tak i oni situace přijímají s klidem a později je zvládají snadněji.

6. Kamarádi živly - tam venku je pro nejmenší spousta kamarádů pro svobodnou hru: voda, tráva, větve, šišky, sníh, led, bahno, vítr, písek, slunce, ... to všechno jsou parťáci. Nechte děti objevovat. Čím menší dítě, tím odolnější. Příroda jim nabízí tolik podnětů v jeden okamžik. Využijte ji každý den a budete mít doma spokojenější opičku.

Inspirace na čtení:


Nevyžádané rady:

1. Hlídejte energii objevitelů

Děti mají mnoho energie, ale malé opičky jedou na opravdu vysoký rychlostní stupeň. Proto je dobré sledovat, kdy už pádů, brekotu a nespokojenosti je mnoho. Pak je lepší vzít zas malou opičku do náruče, šátku, nosítka a nechat ji dobít baterky. Stačí chvilka. Ale střídání fáze pozorování a akce velmi uklidní opičky, a tak i nás.

2. Prales u vás doma - ale jak to zařídit?

Malé opičky mohou v pralese ochutnat a rozebrat téměř vše na co přijdou. Vše, co nechcete, aby bylo rozcupováno, přesuňte výš. Vždy když malé dítě/opička něco vyleje, rozbije, roztrhá, nechte si proletět hlavou, že to je její způsob, jak objevuje svět. Nedělá to schválně. A pokud potřebujete viníka: jsme to my, protože jsem jí to nechali na dosah. Je pár věcí, které opičky v pralese nemají, např. CHEMIKÁLIE, SKLO, OSTRÉ ČEPELE. Ty je třeba hlídat.

3. Nebojte se o ně příliš

Možná jen máme štěstí, ale neznám odolnější, vytvalejší a otužilejší stvoření, než jsou malé děti. To my jim často dáváme do hlavy představy, že by jim mohla být zima, že to bolí, že se jim něco stane, že můžou spadnout. Důvěřujte jim. Pokud mají hlad, žízeň, je jim zima, něco je bolí, vždy se ozvou. Včas. Alespoň u nás to tak funguje. Nemocné nejsou téměř vůbec. Rýmu mají tak 3x do roka. Ne kvůli zimě, ale pokud víc dní po sobě mají lepek a mléčné výrobky. U vás to může být samozřejmně jinak, jen sdílím naše zkušenosti:).


Napište nám, jak to vidíte vy. Co u vás funguje, co ne. Díky!

Zdravíme vaši tlupu do vašeho pralesa.