duben 2017
Sem vložte podnadpis

30. duben     Průzkum pod střechou kůlny. Poklad. Lebka a kosti. Čeho? Zřídily si laboratoř a zkoumaly. Hypotézy - kuna, nebo kočka. Porovnání s obrázky potvrdilo kočku. Pak voda.

28. duben       Opět prší, opět bojové hry. Dnes ještě parádnější díky Jule a Máje. Jak se střílí v děšti? Jak do vody? Déšť, vítr, chlad při hře moc neřeší. Asi je hřeje zápal, nadšení, pohlcení ve hře. Tam kde my dospělí často vidíme, nečas a "ošklivé" odpoledne, děti často vidí, příležitost zažít něco nového, nebo prostě "to špatné" počasí vůbec nevidí, nemají potřebu ho hodnotit.

27. duben      Prší. Nevadí, je čas hrát a objevovat v dešti. Odpoledne vyschlo, objevily krabici s panenkami a vzaly je koupat. Panenky to měly dobrodružné. Po koupání, přišlo bombardování kamínky, výskoky do vody i kamenná lavina. Ale byly to agentky, tak vše zvládly s úsměvem. Vítek objevoval skokánek. Roza své záchranářské pudy.

25. dubna             Dnes zvláštní den. Dva starší jsou v Praze a tak den jen s dvěma malýma. Doma v něčem těžší - není tolik zábavy ani očí na hlídání nejmenšího průzkumníka. Ale venku jim stačí na dlouho jedna skluzavka. Hry i místa se nestřídají tak rychle. Konflikty téměř nejsou a pokud, rychle si to vyřeší samy. A tak má mamka volno a zkouší, jak se fotí kytky. Přišla si nás prohlédnout i slunící se ještěrka.

24. dubna       U snídaně 2. sv. válka, dnes vylodění v Normandii. Pak pátračka s kompasem. Koncert. Rychlá koupačka. Boj v jiné galaxii. Květinová víla.

22. duben    Rychlá koupel. Pak vymyslely nový projekt - kamínka. Všichni byly tak natěšení, že se málem pohádaly, kdo co bude dělat. Těsto bylo jen z žitné mouky, vody a šťovíku. Vše je bavilo, krom kouře. Svačina byla výborná. Pak ještě terénní jízda a hurá domů na malou večeři. Prý se přejedly.

21. duben        Ledové ráno se nečekaně rychle rozehřálo. Opět je to táhlo do vody. A stihly i výrobu bylinných masek, později svačiny (šťovík, svlačec, jablko). Došlo i na další lžičku. Vznikla i vidlička a nůž. Nůž byl velmi rychlý a hodně se líbil. Stačí tenká tříska, pár tahů nožem a je to. Pak jedna fotka z reality - jak to vypadát když tlupa pár hodin tvoří, hraje, řádí. Tisíce věcí poletuje prostorem. A uklízet je samozřejmně nebavilo.

20. duben           Další den plný barev. Holčiny si opět otevřely salon s líčením. Prokop chce dál malovat ptáky. Venku se pouštíme do odkládané výroby lžiček. Sice je to taková skorolžička, ale výroba je rychlá a zvládnou ji i menší ruce. Pro nejmenší jsme vzaly ven starou vařečku, trochu ji ořezaly a Sára si ji začišťovala. Velké AHA bylo hlazení kamenem, které jsme objevili v jednom videu na youtube (https://www.youtube.com/watch?v=msunwm-MRaA). Bylo překvapivé, jak to funguje. Pak ještě společný průzkum starých kohoutích křídel, které má děda v dílně. Lekce létání, peří pod mikroskopem a hurá domů. Cestou ještě na oblíbený strom. Doma se lžičky napouští voskem, nebo kokosovým olejem. Zítra se prý pustí do větší lžičky.

19. duben        Někdy se hodí, že je venku chladno. Víc se tvoří doma.  Chvílku luští s prababičkou. Pak pozorujeme drozda, který přiletěl a děti se pustí do zkoumání ptáků. Šlo by vše vytisknout, ale plány dětí jsou hodně konkrétní. Chtějí obrázky ptáků v životní velikosti. Všechny báječné plány se po společném dohadování "scvrkly" na malování druhů, které tu můžeme pozorovat. A budeme tvořit společné omalovánky. Společné překreslování je sice dlouhé, ale střídání vše posiluje. Není to jen malování, které je vidět. Hodně i hledají, měří, propočítávají, čtou v mapách. Je ohromné, kolik v krátkém čase pochytí. Protože jsou plně na příjmu. Rozeznávají znaky pro samičku, samce, mláďata, dospělce. Zkratky pro počty hnízdících párů, velikosti vajíček, zbarvení holátek... Sice jen u pár druhů, pro které se zatím rozhodly, ale i tak je to pro mě ohromující pozorovat. Jejich debaty u oběda, večeře, porovnávání, příběhy, hodnocení. Práce u stolu je samozřejmě mohutně vyvážena řáděním v bunkru (ještě, že to babi nevidí:). Dnes se hodně učím i já. O tom jak se dá učit.

17. duben    Je pozdě večer. Já se těším, že budu konečně pracovat na pc. Děti nakukují a rozehrají další hry. Opět musím přehodnotit plány, přestat se rozčilovat, že svět není podle mě. A radovat se z jejich geniálních nápadů. A zkusit stihnout něco vyfotit. Stihla jsem jen část. Jdou spát ještě později než obvykle, ale společně zažitá radost stála za to.

Velikonoce - plné dodržování i bourání tradic. Zkoušeli jsme šít z březové kůry. Inspiraci k polepeným vajíčkům z trávy máme z Jděteven.cz 

12. duben       Košík dokončovala již jen nejstarší. Ale o to víc se v závěru cítila šťastná i hrdá. Byla to lekce trpělivosti. Rozhodla se darovat ho prababičce.

11. duben        Včera proplétaly vrbový domek, dnes chtěly zkusit košík. Je jedno, že nemáme vhodné proutky. Z fotek to může vypadat až příliš dobře. Vlastně pletly vždy jen krátké momenty. Hlavně stihly hraní s vrbovými listy - postavit obchod s čajem, domek u vody, péct v pizzerii vrbovou pizzu, pak i archeologický průzkum. U pletení se střídaly, ale po chvilce převládlo jiné hraní zcela, zatím zůstává nedopleteno. Uvidíme, zda budou chtít zítra pokračovat.

10. duben       Stavba vrbového domku pokračuje. Hlavní kostra postavena. Vyplétání větvičkami je občas zdlouhavé, vázání ještě víc. Hádejte, co je baví nejvíc: zalévání. Stavba podle mámy odpoledne stagnuje. Děti to vnímají jinak. Je to jedna velká hra, která se přelévá. Vznikají (a náskledně zanikají) nové hry. Pro ně už domek vlastně stojí, nepotřebují ho celý, jejich představy vše zařídí. Už ho zařizují, přespávají, zakládají zahrádku. Ale k večeru je k máminu překvapení hlavní sázecí fáze dokončena.

9. duben     Hry v "pánské klubu" jsou obzvlášť oblíbené. Je krásné je jen pozorovat. Pak hurá na turnaj v kuličkách. Touha vítězit, nadšení, zklamání, radost, rozčílení. Vše se rychle střídá. Báječné životní lekce ve skupině, která vám dá čas vše vstřebat a vrátit se do hry. Vítka opět nejvíc lákaly čtyřnohé kámošky. Váhám, zda je tak rád sleduje, nebo si užívá, že za ním chodí. 

7. duben               Prší a fučí celý den, a tak se vylepšuje stavebnice pro Vítka. Kuchyně se stává dílnou i hernou. Mamka občas při snaze uklidit omdlévá. Vznikají auta, zvířata, lidi. Vždy je bouřlivá debata, co z tohoto tvaru kostičky bude. Pilování jde stranou, zdržuje. Třísky prý nehrozí. Na závěr se vybírají ty nejpovedenější a uloží se do kufříku. Vítek je nadšen, že má co objevovat a rozhazovat. Sára koulí kuličky.

6. duben        Tvoří se domek pro kuličky. Baví i Vítka, překvapivě žádnou nesnědl. Výprava do pralesa, bahna. Objevují stopy a noru nutrie, asi. Prokop skáče na liánách. Rozka se nudí, když máma žasne nad lišejníkem. Pokus o vrbový domek. Velký, i malý pro panenky. U-rampa nemůže chybět. Svačina z trávy. Vymýšlí si zajímavé kombinace: jogurt s medem, fialkami a sedmikráskou. Večer se tvoří stavebnice pro Vítka, prý ať jim nebere pořád to Lego.

5. duben          Přijeli kluci, tak je o zábavu postaráno. Větší banda, víc nápadů. Je zajímavé pozorovat, jak se mění skupiny a témata her. Koupání, záchranné mise, odpočinek, průzkum ovcí, testování nových bruslí.

4. duben       Jaro svádí barvami. Tak si holky otevřely salon krásy a líčí pomocí akvarelek. Výsledek stojí za to. Všichni nám říkají, jak jsme si se Sárou podobné, teď jim věřím:).

2. duben         Bourání starých kůlen. Těžké loučení s doupátkem. Testování nového skákacího prkna. Kluci hází na koš, Vítek skvěle napodobuje. Pracovat u vody, dovolená jak má být.