červenec 2016
Sem vložte podnadpis

28. července Loučíme se. Namáčíme. Lezeme. Pečeme. Stavíme. Objevujeme.

Děti našly mrtvého mladého kosa. Chvíle plné smutku i síly se s tím vyrovnat. Děti se setkávají s něčím, co nemohou změnit. Nám pomáhá sdílení, povídání (o rozkladu i dalším životě), prožití všech emocí, rozloučení.

Při svobodné hře může být hřiště kdekoli.

Cože hlemýžď umí plavat i pod vodou? Jezírko ožívá. Postupně se učíme vodní bezobratlé.

Lepenkové krabice od nábytku nabízí spoustu her - domky, střílny, rakety... 

Večerní průzkumna výprava do kukuřičného pralesa.

27. července      Budujeme domek.

Plánování. Stavba. Odpočinek. Každý zdolává svůj úkol. Svou vlastní rychlostí. Rozdělení rolí, úkolů, zpětná vazba. Pracovní porady. Vše tu běží hladce. Bez ohledu na věk, bez podpory dospěláků. Jak se děti učí např. naslouchání? Nejlépe v praxi. Pozorují nás dospělé, a pak si tuto dovednost samy trénují a zdokonalují při společné hře.

Společný závěr dne.

19. července Přijeli jsme do lesa.

Období lovu pokračuje. Zkouška nového luku. Tati, spokojenost.

Ranní pozorování. Co se stane, když plž najde kousek vyhozeného barevného papíru? Tentokrát ho snědl, a tak vznikla dlouhá debata, proč mají plži řitní otvor tak blízko hlavy.

22. července         Válčíme.

Den začíná hned bitvou. Naštěstí jen papírovou. Téma Druhé světové války se nám hodně vrací a vždy objevíme při debatách nějakou novou otázku.

Cesta skrz učebnici přírodopisu. Cíl: vykoupat se. Kapitoly: životní cyklus žab, ryby, pobytová znamení, anatomie a srůstání lebky.

21. červenec    Objevujeme u chalupy i mezi balvany.

Opět ranní setkání v trávě. Myslíte si, že je slizký. Jak jinak to zjistit, než se dotknout. Holky ho viděly, nejprve jako dlouhého, pak zajímavého, nakonec vtipného s módním pruhem na břichu. A co se podle vás stane, když se potká slimák a hyena? U nás z toho byl příběh na celou snídani.

Tam venku. V zajetí kamenů a borůvek. Vítejte v herně téměř bez hranic.

10. července     Trénujeme.

Dnes se rozhodl plavat už bez vesty. Výsledek: " Já se neutopím, líp vidím co žije dole."

Čteme a vrtáme. "Hodina" čtení s nečtenáři je občas náročná na trpělivost.

S podporou strejdy dokončujeme hmyzí hotel. Ještě chyběly domky pro včelky samotářky.

Zatím jsme při rychlém průzkumu objevili. Stínky, stonožky, žížaly ve spodní části. Výš pak mravence, mnohonožky, brouky. Po celém HH mnoho druhů pavouků. Škvoři také, ale ti dávají přednost svorníku. Vosy bydlí ve starém květináči, plechovkách i dřevech.

Včelka samotářka.

Večer se děti rozhodly pozorovat, jak skáčou kobylky. Společně doskákaly až do kopretin. Vznikla z toho pohádka o kopretinovém království. A jak to skončilo? Strachem, kde budou kobylky a sarančata nocovat. A tak jsme si při usínání povídali, jak žijí kobylky, jak se poznají od sarančat, jak to, že umí tak skákat, jak vydávají zvuk, a kdo vydržel, vymýšlel ještě konec pohádky.

8. července          Pereme.

Bude teplo, jdeme prát vlnu z bílých oveček. Pokud je práce rychlá, je u ní veselo, pohyb, cákání či zpívání, máte výkonné pomocníky. Jen sledujte bod, kdy už je to přestává bavit. Vydržte vy i oni ještě chvilku a pak to chce změnu. Ať zůstane nejen radost z výsledku, ale i příjemný zážitek ze samotné práce.

Rouno z naší největší.

Po práci hurá na lekci šnorchlování.

Vítejte v blátivé kuchyni. Co se dnes podává? Jako obvykle hnědá omáčka. Dobrou chuť.

6. července          Pereme vlnu z shetlentských oveček.

Hrají si na surfaře. Jen máma ty vlny nevidí

Děti chtějí zmrzlinu.

Tak se do toho pustily. Sbírání v zahradě. Ochutnávání. Výběr receptu. Kyselky cákají všude. Hotovo. Výsledek: 8 různých příchutí a v jejich pohledu hrdost z toho, co samy dokázaly.

Krmíme. Proč to dělat obyčejně, když to jde jinak. Normálně je hotovo za 15 minut, tentokrát to byla hodina a půl báječné zábavy pro všechny. Když mají děti čas a prostor, najdou hru všude. Hrají s ovcí na schovku, masírují její záda nebo jí ukazují jak jíst vidličkou.

Smutek po kamarádovi králíkovi.

4. července      Čistíme. Vybírání řas z jezírka opět přivedlo řeč na fotosyntézu

3. července        Sklízí se meruňky. Holčiny s prababi a babi se pustily do knedlíků. Výsledek: 50 a k tomu vyprávění, jak se to dělalo kdysi.

2. července        Tvoříme.

Sára je první z dětí, které chce pro vlastní svobodné malování občas oporu. Od předkreslených tvarů se rychle posouvá k svým vlastním. Pomůže, když důvěřujeme dítěti i v tom, kdy potřebuje pomoc. Jsme tam a ono si řekne.