Kuličky
Sem vložte podnadpis

Čím jednodušší, tím víc možností.

Zdánlivě malé, fádní, nemoderní kuličky jsou úžasné startéry svobodného hraní.

Nemusíte je jen cvrnkat do důlku. I když i to má své kouzlo. Stačí rozkutálet kuličky doma nebo je vzít ven a hry přijdou. Nebo přijdou hry s něčím jiným. Nechme to na dětech. Ale čas od času kuličky zkuste. My si s kuličkami hráli jen tři dny (a vždy jen chvilky) a byla to velká zábava.

Doma


Kuličkodráhy

Stačí pár kostek, trochu nerovná plocha, kuličky, a už se to koulí. Modelína a větvičky zvyšovaly pevnost i adrenalin. Hrály doma i venku. Venku byla větší ztrátovost v trávě. Tak jsme ven nakonec brali jen ty velké a světlé. Ale doma se zas zakutálely, kam se dalo, a mnoho se jich vysálo. Je to prostě pro kuličky nebezpečný sport:)

Kuličkové krasohledy

Měl to být dalekohled. Nakonec vznikly kouzelné krasohledy a kolem nich mnoho fantazijních příběhů. Stačí rulička (i malá od toaletního papíru), modelína, průhledné kuličky. A už jen zkoušet a zkoušet, malé, velké, různé barvy.

Kuličky plné kouzel

Od kouzelných krasohledů byl už jen krok k dílně plné kouzelných předmětů. Přívěsky, které vás odnesou do tajemných zemí. Pak někoho napadla kouzelná hůlka. Samozřejmě ji musel mít každý. A každý chtěl jinou. Zítra plánují další kouzelné artefakty. Ale pozor, kouzla jsou opravdu silná, promění vás třeba i v robota.

Kuličkové město

Jeden večer se stavěly domky, výběhy. Cestovalo se městem v autech i na náklaďáku. Malé kuličky se braly na hřiště (skluzavku, houpačky), nebo hrály podle barev na schovku na koberci. Pak přišel skate park s U-rampami.

Postavy s výrazem

Stavěla se zvířata roztomilá i děsivá, taky tajemné bytosti z jiných světů. Jedly samozřejmě jen kuličky. Nakonec bylo málo modelíny, protože rozjely příliš mnoho projektů najednou.

Další rozjeté hry...

S kuličkami se honilo v krabici i míse (šílený rámus), počítalo, platilo, hádaly se barvy. Třídily se podle barev. Vyráběly se hudební nástroje. Vařilo se. Malování kuličkou v krabici jistě znáte.

Venku

Cvrnkání do důlku je bavilo, prošly si fází nadšení, zklamání, znovuzapojení. Ale po čase chtěly změnu. Zkoušely Terénní kuličky. Kolem důlku jsou překážky, které se navíc mohou během hry přesouvat. Pokušely se i o pétanque (postupné házení kuliček na cíl - ke kuličce, které se říká prasátko - kdo je nejblíž na konci hry, vyhrává). To jim vydrželo dlouho. Stavěl se venkovní domek pro kuličky, stopovaly se kuličky. Hledaly se kuličkové diamanty. Hrály se kuličky v dešti, bahně, písku, na trávě, betonu, ... Venku se muselo víc hlídat, aby se kuličky neztratily.

A co nejmenší?

U nás kuličky zabavily všechny. I 15měsíční vše hravě zvládl. Koulel doma, cvrnkal venku. Vždy se k nějaké kuličce dostal. Něco narušoval, někde ho vzaly do party. Kuličky ho lákaly. Ochutnal je párkrát. Zjistil, jak chutnají, a už nemusel. Žádná kulička nebyla snědena ani vdechnuta. Bavilo ho napodobovat starší. Jak vkládají kuličky do oříškových postýlek, jak cvrnkají (dostal ty větší skleněnky). Často si vymýšlel své hry - vkládat kuličky kamkoli to šlo, házet je do všech stran a pak hledat a uklízet. Zvládl vše, jen se mu jich víc zakutálelo.

Vyrobte si vlastní

Zkuste s dětmi přemýšlet, z čeho všeho by šly kuličky vyrobit. Děti vymyslí neuvěřitelné věci. My zatím testovalp hlínu, jíl, řasy, vlnu, chléb, těsto, sliny, vodu, vítr, papír, ... Ne všechny pokusy vyšly, ale o to větší to byla zábava.