POTOK
Sem vložte podnadpis

Potok je herna, která neomrzí

(i když zamrzne)

Tekoucí voda je skvělý spoluhráč pro svobodné hraní. Děti tu najdou záplavu hraček, kterým baterky nedojdou. Nabízí i testování sebedůvěry a přiměřené nebezpečí, což mladí objevitelé jinde tak často nezažijí. Vyrazme s dětmi k tekoucí vodě. Ne jen jednou za čas, ale vracejme se k ní opakovaně. Je to místo, které rozvíjí malé i velké.



Sepsali jsme s dětmi:

SEZNAM NEJ POTOČNÍCH HER

 které jsou navíc často bránou pro další SVOBODNÉ HRANÍ:

(P.S.: Raději nezkoušejte domluvit jeden rodinný seznam. Sepsat obvyklé hry šlo lehce, ale domluvit společné pořadí byl velký oříšek. Dali jsme si všichni lekci vyjednávání, smlouvání i manipulace.)


1. BRODĚNÍ a  BAHNĚNÍ

Většina dětí se do něj pustí okamžitě, jakmile se s vodou setkají. Některým stačí bahnění botou, někdo jde naboso (kdo by si nepamatoval ten slastný, možná až mírně mrazivý pocit, když čůrky bahýnka protékají skrz prsty na nohou?). Jsou i pozorovatelé, kterým ke zkoumání stačí klacík a výzkum provádějí z bezpečí břehu. Vše je možné, ale časem se stejně namočí téměř všichni. Proto brodění a bahnění zařazujeme dle počasí - v létě kdykoli, na podzim a zimě spíš ke konci výletu, když už je to domů, co by říčním oblázkem dohodil. A lehce brodit se dá i ve městě:).

2. PŘESKAKOVÁNÍ 

Při chladnějším počasí startují hry u vody přeskoky, a až pak jdou děti brodit. Zdánlivě jednoduchá hra, která je ve skutečnosti plná rozvoje - odvahy, odhadu, sebedůvěry, vytrvalosti. Jako dospělí se držme zpět (pokud nejde o život) a nechme malé průzkumníky, ať mohou testovat a rozvíjet své tělo i mysl.

3.      BUNKRY a DOMKY

Na březích potůčků je vždy k dobrodružství blíž. Postavit dětský bunkr z větví je rychlá cesta do říše pirátů, mamutů či záchranné stanice v džungli.

Pokud děti rády staví domky pro skřítky, vyzkoušejte vodní domky. Pokud už víte, že jdete na výpravu k potoku, přibalte pár oblíbených postaviček, zvířat, či strojů - které PLAVOU. Až se děti nabaží hraní s vodou možná ocení další rozvoj her.

Mohou stavět džungli s divokými zvířaty, trosečníky na ostrovech, záchranu zvířat, čištění koryta bagrem nebo oblíbené domky pro panáčky (osvědčilo se nám přibalit s sebou kus kartonu s dírkami na větvičky - vznikne tak rychle základ domku nad vodou). Často k panáčkům přibalíme i deku (když je teplo) a ručník, po vymáchání si na čas sednou do měkkého a hra pokračuje, nebo se rozdělí na skupinky (někdo si hraje v potoku, někdo na dece).

4.BUDOVÁNÍ dočasných PŘEHRAD

Tady se projevují mladí architekti, stavitelé, ale i testovači, kteří nepotřebují stavbu, ale spíš zjišťují, jak co funguje, jaká bude reakce na jejich akci.

5. LODIČKY a VORY

Potok je pohyb, pohyb láká k pohybovým hrám nebo bádání v oblasti akce a reakce. Loďky jsme stavěli všichni. Zkoušejme s dětmi různorodé materiály, nejen kůru. Zkusme jen ukázat a nechat děti, ať objevují možnosti. Někoho láká vymýšlet, co vše ne/bude plavat, jiné děti spíš milují běhat za loďkami a sledovat jejich cestu. Vyzkoušejte si postavit jednoduchý vor z větviček svázaných stočenou travou. Je to rychlé a vždy po ruce. Trávu vybírejte co nejdelší (skvělé jsou ostřice a kostřavy).

Někdy mají děti rády vyprávění příběhů, co mohla loďka a případní pasažéři zažít. Můžete vypustit i ponorku a vymýšlet příběhy o jejích dobrodružstvích. Děti navíc vždy přijdou na něco nového.

     6. STOPOVÁNÍ - co žije u vody

Potůčky jsou místa, které využívá mnoho živočichů. Zanechávají stopy, peří, zbytky oběda, na březích mají vchody do úkrytů. Je to ideální místo pro pozorování, stopování, poznávání. Pro malé i velké. Jste součástí interaktivní učebnice, v kapitole Potok.

7. KAMENNÍ SOCHAŘI

Pokud jsou v potoce kameny, další časté tvořivé hraní je stavba věží, zídek, soch, hradů. Vše je rychle postaveno i rychle zbořeno. Dětem často nejdo o umělecký dopad či dojem. Prostě prožívají radost ze stavby i rozladění, když to nejde. Výhodou je, že namočené kameny drží lépe, než suché.

8. POTOK PLNÝ PŘÍBĚHŮ

Pokud už se dost naběhaly, možná ocení vyprávěcí hru. Rozmístíme postavičky u potoka a pak se střídáme ve společném vyprávění. Jaká jsou témata? Vodní - piráti, indiáni, vodní dravci, ale i ztracení skřítci či víly.

    9. JAK VZNIKÁ ŘEKA?

Pokud jsou chladnější dny, často se s dětmi kolem potůčků spíš procházíme. Při těchto výpravách děti samy kladou otázky. Láká nás hledat podle vlnek a eroze, kudy teče proudnice (část proudu, která teče nejrychleji a má největší sílu vymílat a unášet), na kterém břehu voda unášený materiál ukládá, kde naopak břeh narušuje. Pozorujeme místa, kde voda teče rychle, pomalu, kde hladce, kde vytváří víry. 

Opět jsme jakoby uprostřed báječné učebny a právě ve chvíli, kdy děti láká objevovat a pochopit. To jsou jedinečné příležitosti, které nejdou připravit uměle. Vznikají tady a teď. Někdy takové okamžiky přijdou i když není potok nadosah, pak tvoříme řeku třeba v pískovišti, nebo ji stavíme z šátků na podlaze doma. Je mnoho cest jak rozehrát potoční hraní.

RYCHLOST PROUDU

Když jsme v novém místě, zkoušíme často změřit i rychlost proudu. Nevyvolá to dlouhé hraní, ale badatelskou část skupiny to vždy uspokojí. Rychlá je tzv. plováková metoda: stačí vybrat vhodný úsek: rovný, s hladkým (laminárním) prouděním, vyznačit dvě místa (start a cíl), změřit vzdálenost mezi nimi (metrem, nebo alespoň odhadem odkrokovat metrovými kroky), připravit výrazné plavidlo (dřívko, korkový špunt, víčko od lahve, my často vypouštíme i Kořínka) a pak už jen změřit čas (stopky na mobilu či vteřinovka na hodinkách se budou hodit).  Na závěr stačí jen vypočítat (rychlost = dráha/čas). Pokud to malé badatele chytne, mohou zkoumat různá místa. Rychlost tekoucí vody v potoku či řekách není stejná v celém korytu (u břehu a dna je pomalejší vlivem tření, nejrychlejší je obvykle v proudnici kousek pod hladinou).

10. ATELIÉR U POTOKA

Na některou výpravu k potůčku bereme i vodovky či akvarelky, štětce, kelímek na vodu (můžete si i vyrobit až na místě z papíru:), papíry, pár kolíčků na prádlo a podložku (stačí kus kartónu - ideálně jeden na malování, jeden pod zadečky). Pak už si jen každý během cesty najde to své místečko, svůj výhled a chvíli (i delší) si maluje. Společně se domluvíme, kde bude galerie - např. strom -, tam postupně přichytíme dokončená díla kolíčkem k větvi. Kdo vystavil své dílo, může malovat další nebo jít objevovat, co ho láká.  

11. ZAMRZLÝ POTOK

Byla by škoda chodit k potoku jen za teplých letních dnů. Potůčky a strouhy nabízí víc než jen ochlazení. Jsou to i místa, kde se báječně sledují změny v ročním období. Putování po zamrzlém potoce, který znáte, je úžasné dobrodružství. Nebo jen pozorovat tající led. Větší průtok po dešti. Objevovat břehy na jaře, protože v létě a na podzim už jsou to neprostupné kopřivové pralesy.  

12. POTOK PŘI SETMĚNÍ

Velké dobrodružství je i vyrazit na průzkum potůčku večer či brzo zrána. Potichu. Tajně. Často máme příležitost sledovat, co za dne při bujarém hraní neslyšíme, či vyplašíme. I když při některých výpravách nic nenajdeme, často jsou zážitky z netradičního dobrodružství startérem dalších her doma.

14. POTOČNÍ POKLAD

Klasická pátračka po pokladu může být velkým dobrodružstvím a dlouhou hrou, pokud se s dětmi domluvíte, že si vzájemně schováte poklad (třeba jen kus svačiny, kamínky, šátek) a namalujete si mapu přímo v terénu. Háček je v tom, že potok vám při pátrání dává sílu a vy se nesmíte vzálit od potoku dál než .... (to si domluvte dle místa, věku, ročního období). Když si vyměníte mapy, můžete vyrazit za poklady. Cílem není samotný poklad, ale náročná a napínavá cesta skrze klacky, kameny, chytré obcházení kopřiv, i zdokonalování v zakreslování do map.

15. KOUPÁNÍ

I k němu velmi často dochází. Ať je léto či zima. Někdy je chtěné, někdy nechtěné. Ale k potoku prostě patří. Zažijme to společně s klidem a radostí. Když jsou objevitelé malí, je dobré přibalit náhradní oblečení, větší už zvládnou cestu domů i lehce namočení. Tyto zážitky posilují nejen imunitu, ale hlavně představy samotných dětí (i nás maminek), co vše dokáží vydržet. A to se v životě hodí.

16. POTOČNÍ VÍLY a SKŘÍTCI

Jsou asi všude, ale raději je připomínáme. Pokud je chcete potkat, přibalte na výlet k potoku šátky či staré záclonky. Můžete přidat i hudební nástroje, nebo jen zpívat oblíbené vodní písničky a dětské víly vám jistě na břehu nebo i na hladině zatančí.


ČTENÍ nejen K POTOKU