srpen 2017
Sem vložte podnadpis

Srpen je plný slunka, návštěv, vody, ovcí, her ve velké i malé tlupě dětí. Ale i sena, které po třech dnech obracení už děti hodně nebaví. Koupání naštěstí ano, nejlépe hned při snídani (málem i se snídaní).

Přišly i nečekané okamžiky pro naši samotu mezi poli. Požár pole byl silný zážitek, naštěstí díky větru a hasičům žár spálil jen pár stromů a plameny zůstaly 3 metry od plotu. Bylo zajímavé sledovat, jak každé z dětí nebezpečí prožívá jinak. Holčiny se bály, až chvilkami plakaly, Vítek na zádech sledoval a nasával, co nového se to tu děje. Nejvíc si vše "užil" Prokop - konečně pořádná akce, hasiči, vrtulník. Vše dobře dopadlo.

Největší nadšení tohoto týdne ale stejně sklidil táta, který se po týdnu vrátil z hor. Večerní čtení bylo obzvlášť dlouhé.

Slunce, voda, déšť. Léto je stále plné her. Vlastně téměř až stereotyp. Až na to, že každá hra je jiná, každý den výjimečný. Plavání v mlhavých ránech už naznačuje, že teplé prosluněné léto pomalu odchází.

Opět v lesích na chaloupce. Stejná místa nové hry. Testování nové písečné kuchyně, výprava za dinosaury, pomoc tátovi s novou postelí, papírová kamera pro příběh o pravěku.

Skvělé neplánované dny s Alicí, Májou, Julou a Petrem. Některé dětské skupiny se rozjedou okamžitě. Vyladění není třeba. Záplavu nápadů a her pak není možné dospělým okem stihnout. Navíc se přidalo parádní lezení. Díky za báječný čas.